První kostel pochází pravděpodobně z období raného křesťanství. Nachází se v Telfesu a po staletí utváří duchovní centrum údolí. Bohoslužby v Miedersu a Fulpmesu se datují k roku 1389. V roce 1515 nechal císař Maximilian, který byl v zadní části údolí často na lovu, postavit v Neustiftu kapli.
Kostely, které dodnes stojí v centru obcí, pocházejí z poloviny 18. století a jejich vznik je spojen s tehdejším farářem v Telfesu a architektem Franz de Paula Penzem, jehož stavby najdete po celém Tyrolsku.
St. Georgs Kostel
Rokoková stavba v Neustiftĕ je druhý nejvĕtší vesnický kostel tyrolska.
Interiér překvapuje velkolepým vybavením. 1516 byl zasvĕcen první kostel v Neutiftĕ svatému Georgovi.
1772 byl kostel při jednom požáru zcela zničen a ne více obnoven. Nový farní kostel 1780 byl opĕt zasvĕcen svatému Georgovi. Zvenku působí rokoková stavba, kostel St. Georg velmi jednoduše, interiér je ale velmi skvostný a vyzdoben malbami známých mistrů.
Na pĕkném hřbitovĕ je pochován ledovcový farář a zakladatel alpského sdružení Franz Senn. Kostel byl vystaven dle plánů duchovních a stavitele kostelu Franze de Paula Penze, jehož stavby se nacházejí v celém tyrolsku.
1812 se stal Neustift samostatnou farou. 1993 se konalo svĕcení nových varhan.
Hl. Vitus
Farní kostel sv. Vítus byl postaven 1746/47 v rokokovém stylu Franzem de Paula Penzem.
Malba mecenáše ve štítu venkovní fasády je dílo profesora akademie Johana Georga Bergmüllera z Augsburgu.
Stvořil také stropní obrazy vevnitř, které vytvářejí spolu s bohatou rokokovou štukaturou hlavní ornamenty kostela. Sochy na hlavním oltáři představují svatého mecenáše Vituse uprostřed 14 pomocníků v nouzi.
Hl. Margaretha
Malá barokní centrální stavba byla vystavena asi 1746/47.
Boží chrám byl vyplavením potoka Ruetze tĕžce poškozen a 1833 zase obnoven.
Obraz u hlavního oltáře ukazuje stĕtí svaté Margaréty, figury představují Blasiuse a Silvestra. Dojemný je pĕkný svatostánek a rokoková kazatelna.
Kostel Hl. Pankratius
Při jednom požáru kostelní vĕže 1593 se roztavily její zvony. 1626 byla postavena vĕž v gotickém stylu, která existuje dodnes.
Franz de Paula Penz provedl 1754/55výstavbu kostelu s pomocí již stávající vĕže. Nádherný je tento velký barokní boží chrám, který byl dokončen 1756 a kterého malíř Anton Zoller vyzdobil krásnými stropními malbami.
Jsou zde znázornĕny scény ze života patrona kostela, v kopuli růžencova madona, v kůru je zobrazeno vysvĕcení nejsvĕtĕjší svátosti, evangelist Johannes, křtitel Johhanes, svatý Isidor a Notburga. Od tehdy 62 letého Zollera pochází obraz sv. Pankráce nad vchodovými vratami.
Křížová skupina v kůru je připsána sochaři Johannu Pergerovi, pocházejícímu z Stilfesu u Sterzinku. Socha srdce ježíšovo je dílem Hanse Buchgschwendtera z Matrei(1946): Náhrobní kámen vzpomíná na tvůrce kostela Franze de Paula Penze, který vybudoval i západnĕ od kostela ležící faru.
Kostel Maria Geburt
Nejstarší kostel ve Stubaitálu v gotickém stylu byl baroknĕ upravován od 1737 do 1739 Franzem de Paulem Penzem.
U příležitosti započatých restauračních prací 1990 byly objeveny zbytky zdiva z ranĕ křestanského kostela z 8 století.
Pozornost zaslouží také pĕkná 53 m vysoká gotická vež. Známý štukatér Anton Gigl, vytvořil krásné rannĕ rokokové štukatury uvnitř kostela.
Jakob Jenewein maloval 1739 pĕkné stropní malby. Nejvzácnĕjším umĕleckým dílem je pozdĕ gotický kříž v nadživotní velikosti z doby 1500, který patří mezi nejvýznamĕjsí kříže severních tyrol.
Kostel Hl. Kreuz
Byl vystaven jako poslední boží chrám Stubaitálu v 1748/49 v rokokovém stylu známým stavebním mistrem Franzem de Paulem Penzem.
Jako vždycky i tady se podařilo stavitelovi získat za spolupracovníky výborné umĕlce. Zvenku vyniká nízká vež ukončená dřevem, která zdůrazňuje charakter vesnického kostela. Obraz u hlavního vchodu zobrazuje krista na kříži s Marií Magdalénou. Tento pochází od Franze Antona Leitenstorffera z Reute, který působil pozdĕji jako profesor a dvorní malíř v Mannheimu.
Skromnĕ působí vevnitř Rocailesovy štukatury, obzvlášt krásné jsou stropní malby, které vytvořili tři známí mistři: Leiterstorffer, Giuseppe Gru z Verony a Josef Mages z Imstu. Protože kopulní freska od Leiterstorffera ukazovala pár nahých postav, nařídil biskupský visitátor aby tyto malby 1731 Giuseppe Gru částečnĕ přemaloval.
Stropní medajlóny byly připsány kurátorovi Nepomukovi, který působil od 1763 do 1811 v Schönberku. Pĕkný oltář s umĕlecky vzácným krucifixem tak i vedlejší oltář pocházejí zřejmĕ od Johanna Pergera ze Stilfes u Sterzinku.